Recenze od Ondřeje Horáka na potahy andro Bype a Bype SFX!

andro BYPE a BYPE SFX pohledem Ondřeje Horáka

S velkou zvědavostí jsem sledoval úvodní informace ohledně vypuštění nových potahů BYPE. Tak nějak jsem věřil, že to bude po představení nekompromisní high-end novinky NUZN opět něco pro obyčejné hráče jako jsem já, střední třídu. A toto očekávání se naprosto naplnilo.
Tyto dva nové potahy BYPE jsou samotným andrem řazeny jako výkonnostní předstupeň série andro Hexer a zároveň funkční nadstavba pro potahy „začátečnické“ řady GTT.

Označení BYPE je zkratkou z anglického „Boost Your PErformance“, tedy něčeho ve smyslu „zlepšete svou výkonnost“. BYPE by tak měly být potahy, které vám pomohou v herním rozvoji. V herních situacích vás podrží a nebudou vám při vypjatějších zápasových momentech přidělávat vrásky zvládnutím kontroly nad vlastními údery. Nová série potahů nabízí dvě možnosti - BYPE bez dalších označení s houbou o tvrdosti 45 stupňů a BYPE SFX s houbou o tvrdosti 40 stupňů. Koncepčně by mělo jít o klasické evropské potahy s označením Tensor.

Dostaly se mi do ruky dva čtverce – černý BYPE s váhou 62 gramů a červený BYPE SFX s váhou 57 gramů. Potahy jsem nalepil na inner kompozitní andro Treiber FI a celé kombo vážilo příjemných 177 gramů. Při porovnání mi topsheet svým gripem přijde celkem podobný tomu u Hexerů. Když jsem jen dotykem porovnával tvrdost/tuhost, tak se mi nový BYPE zdál trochu tužší než Hexer Grip se stejnou tvrdostí houby.

Ve hře se potahy BYPE chovají celkem dle očekávání, kontrolovaná hra s dobrým gripem do spinu. Záměrně jsem potahy nalepil na tuhé kompozitní prkno, které je dokáže povzbudit svým tempem a zároveň zkrotí katapult měkčího potahu tím, že tolik samo nepruží.

Tvrdší varianta potahu se mi zdála ve hře trochu předvídatelnější svým potlačeným katapultem. Při větším záběru se lineárně dostává i většího doletu. Naopak měkčí verze dokáže podpořit, když se člověk ocitne v nepředvídané situaci -  potah mu pomůže dostat míč snáze k soupeři, zejména ale u stolu a ve střední vzdálenosti. Dále od stolu už čtyřicetistupňovému potahu trochu chybí síla a dolet bývá kratší. Potahy mají trochu vyšší oblouček, což pomáhá při spinovém záběru a kontrolovaném topspinu.

Topspinová hra je s potahem jistá a velice dobře je cítit zachycení míče horní gumou. Při pasivní hře, čopech, mi přišlo, že potahy netrpí přehnanou senzitivitou na příchozí rotace a míček trochu pomáhaly zvedat, na což se musí ruka drobně adaptovat. Otázkou, kterou v tuhle chvíli nejsem schopný zodpovědět, ale sám jsem na ni zvědavý, je životnost potahu.

Tato herní kombinace mě svou stabilní, předvídatelnou a kontrolovanou hrou opravdu bavila a věřím, že právě tohle je ten prostor, který mohou ocenit hráči, kteří se chtějí herně vyvíjet a posouvat, jak proklamuje samotná značka andro.

Závěrem za mě jde o zajímavé potahy zaměřené na kontrolu a cit pro míček. Rozhodně se nenechte odradit tím, že byste stejně jako já nevěděli, jak se zkratkový název tohohle potahu vlastně čte :-)..

Jako vždy Ondřejovi děkujeme za kvalitně zpracovanou recenzi a těšíme se na další spolupráci!