Recenze na potah andro Rasanter R50 od Ondřeje Horáka!
"Zdravím, plánoval jsem pár slov, ale zase posílám skoro studii...
Po minulé obsáhlejší recenzi Rasanteru R47 se dneska podíváme na rychlé porovnání R47 s R50. Podle prodejce se posunujeme z herní úrovně HIGH do kategorie PRO. Je rozdíl skutečně tolik patrný? Jak a případně jak výrazně se těmi 3 stupni změní herní vlastnosti a pocit ze hry?
Balení je samozřejmě stejné jako u R47 a všech ostatních variant této řady. Liší se pouze kombinací barev – k signifikantní zelené je zde zářivá žlutá. Rozbalený červený čtverec s houbou ultramax váží 72 gramů, což je pouhý gram rozdílu oproti minulému čtverci R47. Pocitově je při mačkání cítit trochu větší odpor. Potah jsem nalepil na hlavní pálku, tedy andro Treiber FI, opět lepidlem TSP Bio Fix. Druhá strana pálky stejný potah, jen po obměně.
Při hře se potah choval celkem podobně jako jeho měkčí varianta. Jediným podstatnějším rozdílem byl citelně nižší oblouk. Na tuto vlastnost bylo potřeba si po chvíli zvyknout, ale jde spíše o drobné korekce náklonu ruky, které je třeba provést po seznámení s potahem.
Spinový potenciál potahu je na podobné úrovni jako u R47. Pro mě osobně (neřadím se do výše zmíněné kategorie Pro) bych řekl, že otvírací spin blízko u stolu jsem hrál s trochu větším úsilím, nicméně správně zahraný úder letí, jak má s dostatkem rotace. Naopak spin dále od stolu, do kterého hráč může jít větším nápřahem a razancí bych u R50 hodnotil jako lepší a jistější. Přijde mi i logické, že kontratospinové údery a kontry obecně, kdy od protihráče přichází míč s rotací, potah s nižším obloukem hraje jistěji. Stejně tak dává smysl, že se R50 stala zbraní top hráčů jako Simon Gauzy nebo Kilian Ort. Zápasy na jejich úrovni většinou nejsou o prvním úderu, ale právě o přetlačení soupeře v delších přestřelkách, v čemž tento potah exceluje.
Rychlost potahu je vždycky trochu sporná kategorie (stejně tak jako kontrola). Při rovné a topspinové hře se mi R50 nejevila vysloveně rychlejší než R47. S nižším obloukem je nutné počítat i s tím, že trajektorie míčku je trochu delší. I tak mi toto přijde spíše jako otázka jiné trajektorie, ne rychlosti. Pasivní hra, tedy čopy a pinky mi přišly dost podobné. R50 je prostě útočný potah, takže jeho potenciál člověk naplní spíše aktivní hrou. To se opět pojí i s kategorií kontroly, která bude vždy individuální. Například kontrola v bloku je s tvrdší variantou naprosto skvělá, potah nemá velký katapult, takže je nutné trochu více „hr&a acute;t& ldquo; rukou.
Celkově mi R50 přijde opravdu blízko své 47° variantě s drobně jinými pros and cons. Pokud je někdo zvyklý na R47 a třeba by rád vyzkoušel něco nového bez velkých experimentů, může pro něj jít o zajímavý potah, na který by si třeba kvůli nedostatku sebedůvěry (nebo jen strachu z výrobcova zařazení na vrchol výkonnostní pyramidy) netroufal.
Děkuji Sport spinu za další materiál k testu a těším se na další spolupráci.
Ondřej Horák"